Čechy pod Kosířem
| Čechy pod Kosířem | |
|---|---|
 Pohled na Čechy z Velkého Kosíře | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′4″ s. š., 17°2′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 069 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,20 km²[2] |
| Katastrální území | Čechy pod Kosířem |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| PSČ | 798 58 |
| Počet domů | 360 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | náměstí Svobody 289 798 58 Čechy pod Kosířem ou@cechypk.cz |
| Starosta | Ing. Milan Kiebel |
| Oficiální web: www | |
  Čechy pod Kosířem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589381 |
| Kód části obce | 18929 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Čechy pod Kosířem se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji, zhruba 10 km severozápadně od Prostějova, při západním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m), v národopisném regionu Haná. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel: jde o množné číslo osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)) a místní jméno tedy znamenalo "Čechovi" (Čechova rodina). Vesnice se až do roku 1925 jmenovala Čechy na Hané.[4] Přívlastek pod Kosířem se poprvé objevil roku 1618 na odlišení od Čech u Přerova, znovu a natrvalo byl přidán po vzniku Československa.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Od 14. století zde stála tvrz, na které se vystřídala řada šlechtických majitelů. Byli mezi nimi i páni z Kravař, Kunštátu, Boskovic nebo Hartunkova. V roce 1707 zakoupil panství Jan Adam Ondřej z Liechtensteina a v roce 1768 se majitelem stal Emanuel de Menes e Castro, vévoda da Silva-Tarouca. Rod Silva-Tarouca měl panství v držení až do roku 1942, kdy se dostalo do správy velkoněmecké říše. V roce 1949 byl zámek a celý majetek rodu vyvlastněn československým státem. V zámku byla až do roku 2005 internátní škola a dětský domov. Od roku 2008 je majitelem zámku a přilehlého parku Olomoucký kraj.[6] Areál zámku je nejvýznamnější památkou obce. V letech 1849 až 1871 byl častým hostem hraběcí rodiny Josef Mánes, který zde namaloval mnoho svých obrazů. [6]
V obci byla továrna R. A. Smékala na hasičské stříkačky,[7] pila, mlýn a cihelna. Na místě bývalé továrny je od roku 2000 obecní Hasičské muzem. [8] V roce 2009 bylo v obci otevřeno soukromé Muzeum kočárů, kde je umístěno více než 50 historických vozidel. [9]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Čechy pod Kosířem | 1018 | 1049 | 1118 | 1375 | 1213 | 1144 | 1261 | 1273 | 1188 | 1075 | 990 | 919 | 929 | 1022 |
| Počet domů | část Čechy pod Kosířem | 134 | 159 | 173 | 197 | 211 | 213 | 265 | 293 | 287 | 286 | 271 | 315 | 330 | 342 |
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Hasičské muzeum na náměstí Svobody – rozšířeno v roce 2014
- Muzeum kočárů – otevřené v roce 2009 (založil Václav Obr)
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Čechy pod Kosířem
- Salet, tzv. Mánesův pavilon v zámecké zahradě
- Vyhlídková věž v parku
- Oranžerie v zámeckém parku
- Anglický park u zámku s ohradní zdí
- Farní kostel svatého Jana Křtitele
- Kaplička svatého Floriána na návsi
- Kaplička svatého Josefa
- Sochy svatého Pavla a Petra před kostelem
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Fara čp.7
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jan Nepomuk Karel Hunčovský (1752–1798), lékař, pedagog, osobní lékař císaře Leopolda II.
- Bedřich August Karel Silva–Tarouca (1816–1881), učenec, duchovní, přítel Josefa Mánesa
- Arnošt Emanuel Silva–Tarouca (1860–1936), zakladatel parku v Průhonicích, dendrolog
- Rudolf Hlubinka (1878–1951), právník, odborník památkového ústavu v Praze
- Bedřich Hacar (1893–1963), stavební inženýr, akademik, ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky v Praze
- František Smékal (1882–1977), horní inženýr, dlouholetý vedoucí funkcionář báňských profesních organizací v Československu
- Mojmír Miler (1925–2016), tanečník, člen baletních souborů Národních divadel v Brně a Praze
- František Železňák (1935–1982), kapelník vojenských dechových orchestrů, hlavní inspektor vojenských hudeb Československé lidové armády
- Antonín Čelechovský (1922–1979), scénograf, pedagog na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze
- Vladimír Dosoudil (1905–1942), soudce
Společenský život[editovat | editovat zdroj]
Samospráva obce pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[11]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kosířskočeský zámek -
Zámecký park -
Rozhledna v zámeckém parku -
Oranžerie -
Kostel sv. Jana Křtitele -
Smuteční kočár v Muzeu historických kočárů -
Muzeum kočárů -
Deska padlých v první světové válce -
Pomník Čechy pod Kosířem -
Deska obětí druhé světové války
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ VĚTVIČKA, Václav. Český, česká, české, Česko : [od Švýcarska po Těšín. České vyd. 1. vyd. Praha: Jan Vašut 159 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7236-831-0, ISBN 80-7236-831-1. OCLC 867822278
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 155.
- ↑ a b MADER, Zdeněk; GRAČKA, František. Čechy pod Kosířem. Čechy pod Kosířem: obec, 2018. ISBN 978-80-270-3840-4. S. 8–26.
- ↑ Z historie továrny. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-31.
- ↑ Historie v kostce. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31.
- ↑ Charakteristika obce. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29.
- ↑ Čechy pod Kosířem [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153800759320661&id=224337820660
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechy pod Kosířem na Wikimedia Commons - Čechy pod Kosířem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obec Čechy pod Kosířem
- Muzeum kočárů
- Hasičské muzeum v Čechách pod Kosířem Archivováno 24. 2. 2014 na Wayback Machine.
- reportáž ČT o Muzeu kočárů Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
