Josef Bosáček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Bosáček
Josef Bosáček na Makové hoře, asi 1933
Josef Bosáček na Makové hoře,
asi 1933
Narození17. únor 1857
Příbram
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. září 1934 (ve věku 77 let)
Příbram
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, zvoník, kostelník
HnutíBeuronská umělecká škola
OvlivněnýMikoláš Aleš
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Bosáček (17. února 1857 Příbram[1]5. září 1934 Příbram[2]) byl český malíř, autor množství sgrafit na fasádách domů, realizátor maleb podle návrhů Mikoláše Alše.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina Kašpara Bosáčka v roce 1876

Josef Bosáček se narodil v rodině příbramského krejčího Kašpara Bosáčka (1822–1884) a jeho ženy Marie, rozené Kášové.[1] Josef měl tři starší a dva mladší bratry. Sestra Otýlie zemřela krátce po narození. Tři z jeho bratrů studovali: Vincenc (1851–1918) na kněze, Václav (*1858) vystudoval učitelský ústav a stal se ředitelem škol a příležitostným publicistou[3], Antonín (*1868) také studoval učitelský ústav.

Josef se nejdříve vyučil pekařem. Věnoval se také své zálibě v kreslení a malování, ve které jej podporoval například učitel, hudebník a malíř Josef Hofmayer. Na studia ale neměl prostředky, a proto v roce 1884 vstoupil k beuronským benediktinům do pražského kláštera Emauzy, který praktikoval malířskou školu tzv. beuronského stylu. Po počátečních potížích se díky přímluvám bratra Václava stal žákem Gabriela Jakuba Wügera, profesora malířské akademie v Římě. Ten ocenil jeho talent a svěřil mu práci na sgrafitech ze života sv. Bernarda. V té době Bosáček vytvořil i obraz Ruth a Noemi, na základě kterého byl roku 1886 přijat na pražskou Akademii výtvarných umění. Studoval u profesora Františka Sequense, Antonína Lhoty a Julia Mařáka. Absolvoval u Maxmiliána Pirnera v oboru Dekorativní a náboženská malba.

Během studií se seznámil s Mikolášem Alšem, se kterým od roku 1889 spolupracoval na realizaci fresek a sgrafit podle Alšových návrhů. V Plzni působil v letech 1896, 1900, 1903–1907, kdy pracoval pro stavitele Rudolfa Štecha. Po jeho smrti a poté, co české stavebnictví opustilo výzdobu domů sgrafity, odešel za svým bratrem, knězem Vincentem Bosáčkem, na Skalku u Mníšku pod Brdy. V roce 1909 byl jeho bratr přeložen na Makovou horu, kde Josef Bosáček dělal v poutním kostele kostelníka a zvoníka. Zde také namaloval fresku Žehnající Kristus v presbytáři. Po bratrově smrti v roce 1918 žil na Makové hoře jako poustevník. Zemřel roku 1934 v příbramské nemocnici. V době smrti byl již téměř zapomenut.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Křížová cesta II, Pán Ježíš přijímá kříž. Návrh pro Křížovou cestu ve Vodňanském kostele.
Dnes uloženo ve sbírkách Městského muzea a galerie Vodňany

Realizace podle předloh Mikoláše Aleše[editovat | editovat zdroj]

  • 1889 realizace sgrafit Život vojenský – život veselý na domě č. p. 1707, Praha 1 – Nové Město, Ostrovní 14,
  • 1892 realizace sgrafit na domě č. p. 612, Praha 7 – Holešovice, Milady Horákové 25. Dům Alešova přítele, řezbáře Josefa Krejčíka (1855-1913). Sgrafita zobrazují práce na tvorbě oltáře. Výjev má šest částí: práce dřevorubce, doprava poraženého kmene, opracování kmene, práce v řezbářské dílně, polychromování oltáře, pobožnost u kapličky.
  • 1896 realizace sgrafit na novorenesanční lékárně U české koruny lékárníka Václava Barcala, Kladno, (architekt Václav Krotký 1891),
  • 1896 výzdoba děkanského kostela Narození Panny Marie, Vodňany
    • černobílá sgrafita na západním štítu kostela s motivy: beránek Boží, sv. Metoděj, sv. Cyril, sv. Prokop, sv. Václav, sv. Ludmila a klečící anděl,
    • nástěnné malby v presbytáři kostela: Kristus a evangelisté,
    • oltářní obrazy Navštívení Panny Marie a Svatá rodina na útěku
  • 1896 sgrafita na průčelí novorenesanční budovy Občanské záložny, č. p. 166, Vsetín, architekt: Michal Urbánek. Jedná se o ornamentální sgrafita a dva výjevy z Valašska: valašský statek a salaš se stádem ovcí.
  • 1896 realizace sgrafit na domech v Nerudově ul. 4, 6, 8 a 10 v Plzni, začátek spolupráce se stavitelem Rudolfem Štechem
  • 1899 průčelí hotelu Dvořáček (dnes hotel Otava), Písek,
  • 1900 Dům pekaře Plechatého, č. p. 1082, Plzeň, Purkyňova ulice. Barevná sgrafita s náměty Hoslodířství a Myslivost.
  • 1900 malby na budově plzeňského nádraží
  • 1902-1903 škola, Protivín, na západním štítu je triptych s výjevy ze života sv. Václava (sv. Ludmila učí sv. Václava, sv Václav na koni, sv. Václav pěstuje vinnou révu), pod tímto triptychem je ve slepém okně obraz Jana Amose Komenského s žákem. Na východním štítu je triptych Dvanáctiletý Ježíš v chrámu
  • 1903 realizace sgrafita na Cingrošově domě v Bezručově ul. 31 v Plzni
  • 1903 realizace barevných sgrafit na průčelí novorenesanční radnice ve Strakonicích (dnes základní škola)
  • 1904 freska Klanění sv tří králů v presbytáři kostela nanebevzetí Panny Marie, Pardubice
  • 1904 - 1905 realizace sgrafita na domě na Klatovské ul. 95 v Plzni
  • 1905 realizace barevného sgrafita Dvanáctiletý Kristus v chrámě na průčelí školy, Hluboká nad Vltavou. Jedná se o stejné předlohy, jako na východním průčelí školy v Protivíně.

Realizace podle předloh jiných malířů[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyprávějí se historky, že Bosáček zpodobnil ve scénách křížové cesty řadu místních měšťanů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Příbram 1855-1858, snímek 125, Záznam o narození a křtu a poznámka o úmrtí
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Příbram
  3. Archivovaná kopie. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-20. 
  4. Umělec poustevník. Lidové noviny. 28. 11. 1934, s. 2. Dostupné online. 
  5. In: ŠTENC, Jan. Umění. Praha: Jan Štenc, 1935. S. 87.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTOGROVÁ, Jarmila. Zapomenutý malíř a poustevník na Makové hoře Josef Bosáček (1857-1934), přítel Mikoláše Alše. Podbrdsko. 2008, čís. XV.. ISSN 1211-5169. 
  • BOSÁČEK, Josef. Dopisy Mikoláši Alšovi [CD-ROM]. Příprava vydání Jiří Egermaier, Jarmila Štogrová. 2007. 
  • Dr. Ludmila Mašková. Zapomenutý Josef Bosáček. Český dialog. 2007, čís. 3.-4.. Dostupné online.  Archivováno 2. 8. 2010 na Wayback Machine.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 80–81. 
  • EGERMAIER, Jiří. Zapomenutý Josef Bosáček a jeho galerie pod širým nebem. Písek: IRES & Prácheňské nakladatelství, 2004. ISBN 80-86566-24-2. 
  • ROCH-KOČVARA, Stanislav. Za příbramským malířem Josefem Bosáčkem. Příbram: OKS, 1985. 
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Bosáček, Josef, s. 81. 
  • MÍČKO, Miroslav; SVOBODA, Emanuel. Mikoláš Aleš, Nástěnné malby. Praha: SNKLHU, 1955. 
  • KUDRNA, F. Po stopách Mikoláše Alše. Český deník, Plzeň. 1932-1933. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]