Karel Schwarzenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karel Schwarzenberg
6. Ministr zahraničních věcí ČR
Úřadující
Přijal funkci: 9. ledna 2007
Předchůdce	Alexandr Vondra
Senátor za obvod Praha 6
Úřadující
Přijal funkci: 2004
Předchůdce	Jan Ruml
Narození	10. prosince 1937 Praha, Československo
Politická strana	Nestraník, za Stranu zelených, dříve ODA
Děti	Jan Nepomuk Schwarzenberg Anna Karolína Morgan Karel Filip Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg (* 10. prosince 1937, Praha) – v němčině používá^[zdroj?] jméno Karl Fürst zu Schwarzenberg, nebo Karl von Schwarzenberg, plným jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg – je potomkem šlechtického rodu Schwarzenbergů, bývalým vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla a v současnosti senátorem a ministrem zahraničních věcí nominovaným za Stranu zelených.

Obsah 1 Biografie 1.1 Rodina 1.2 Politika 1.3 Restituce 2 Dílo 3 Odkazy 3.1 Reference 3.2 Bibliografie 3.3 Související odkazy 3.4 Externí odkazy

[editovat] Biografie

[editovat] Rodina

Je nejstarším synem Karla, VI. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu. Jeho manželka Tereza (17. února 1940), potomek hraběcího rodu von Hardegg, s níž se oženil v roce 1967, rozvedl v roce 1988 a znovuoženil v roce 2008^[1]) porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 1967), Annu Karolínu (* 1968, provd. „Morgan“) a Karla Filipa (* 1979, adopt. „Prinzhorn“).

Žije střídavě ve Švýcarsku, na rodovém zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu, ve Dřevíči u Berouna, na Orlíku, v Praze, nebo ve vídeňském paláci Schwarzenberg. Často jako své povolání uvádí lesník a/nebo hostinský. Také se označuje za Středoevropana se švýcarským pasem (Schwarzenbergové mají od středověku curyšské občanství, Karel má i české).

Pochází z mladší, tzv. orlické větve rodu, založené Karlem (1771 — 1820) mladším synem Jana Nepomuka 5. knížete Schwarzenberga a slavným vojevůdcem napoleonských válek. V roce 1962 byl adoptován členem starší, hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřichem. V roce 1957 maturoval ve Vídni a začal studovat práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia ale neukončil, když se musel věnovat správě majetku poté, co jeho adoptivní otec předčasně zemřel v roce 1965.

Roku 1979 Karel získal dědictví po adoptivním strýci Josefovi, stal se hlavním představitelem rodu, a tak v sobě spojil obě jeho větve i jejich majetek. Jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová, dcera výše zmíněného Jindřicha Schwarzenberga, však toto dědictví napadla a snaží se o navrácení majetku hlubocko-krumlovské větve — jakož i o navrácení majetku Adolfa Schwarzenberga, jehož je vnučkou^[2] — do svých rukou.

[editovat] Politika

Karel Schwarzenberg od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. Po roce 1968, po potlačení „Pražského jara“ podporoval československý disent, například na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu založil Československé dokumentační centrum. Od těch dob trvá také jeho přátelství s pozdějším prezidentem Václavem Havlem. V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, a tuto funkci vykonával do roku 1990. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.

Od července 1990 do roku 1992 byl kancléřem prezidenta Václava Havla. Je členem představenstva Fóra 2000,^[3] založeného v roce 1996 Václavem Havlem, japonským filantropem Yohei Sasakawou a nositelem Nobelovy ceny Eliem Wieselem. Je také členem poroty nadace Adalbert-Stiftung-Krefeld,^[4] která udílí mezinárodní cenu Adalbert-Preis.

V senátních volbách v roce 2002 neúspěšně kandidoval v obvodu Strakonice^[5], v listopadu 2004 byl ve volebním obvodu Praha 6 zvolen senátorem, nominován byl US-DEU. Až do zániku ODA byl členem této strany, v současné době je politicky nezávislý.

Dlouhou dobu byl jediným vlastníkem společnosti R-Presse, která vydává týdeník Respekt, v roce 2006 však do dlouhodobě ztrátové společnosti vstoupil Zdeněk Bakala, který se stal v roce 2007 po navýšení základního jmění firmy majoritním vlastníkem (55,5 %), Schwarzenberg si podržel pouze menšinový podíl (44,5 %).

9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR, do vlády byl nominován Stranou zelených. Dne 8. července 2008 v této funkci podepsal s americkým ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou smlouvu o umístění radarové základny USA na území Vojenského újezdu Brdy.

Značnou pozornost vyvolalo jeho rozhodnutí opustit vládu v případě, že v ní bude nadále působit vicepremiér Jiří Čunek, aniž by vysvětlil původ svého majetku v souvislosti s obviněním z korupce, které vyšetřovala policie. Proto si Schwarzenberg u americké detektivní agentury Kroll objednal audit finančního hospodaření rodiny Jiřího Čunka, jehož výsledky zveřejnil v červenci 2008.^[6] Protože audit nepřinesl důkazy korupčních obvinění, Schwarzenberg se rozhodl ve vládě po Čunkově boku setrvat.

Ve dnech 5.-8.června 2008 se zúčastnil v Chantilly ve Virginii v USA zasedání tzv. klubu Bilderberg (anglicky Bilderberg Group). Byl proto interpelován poslanci z KSČM a ČSSD, kteří po něm požadovali vysvětlení důvodu a financování jeho účasti.^[7]

[editovat] Restituce

Karel Schwarzenberg po přesídlení do České republiky bez větších problémů restituoval majetek orlické větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých rodičích. V pozdější fázi restitucí jeden ze Schwarzenbergových oponentů, bývalý komunistický generální prokurátor Jaroslav Krupauer, který odmítal vydat hájenku ve Smetanově Lhotě, soudně zpochybnil jeho dědická práva vůči majetku biologických rodičům s poukazem na to, že byl v Rakousku adoptován svým strýcem do hlubocké větve, jež by k restituci oprávněna nebyla. Do kolize se tak dostalo české právo, podle kterého dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, a rakouské právo, podle kterého nezanikají. Celá věc byla navíc komplikována tím, že Schwarzenberg byl adoptován jako dospělý, což české zákony neumožňují. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo, resp. že podle českého práva k žádné adopci nedošlo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla.

[editovat] Dílo

• Karel Jan Schwarzenberg, Karel Hvížďala: Knížecí život – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, Mladá fronta, 1997 / Paseka, 2002, ISBN 80-204-0673-5 / ISBN 80-7185-485-9

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ Rakouský tisk: Ministr Schwarzenberg se znovu oženil - článek na serveru Aktuálně.cz
2. ↑ restitution.cz – Zamítnutá restituce: Případ Adolfa Schwarzenberga – stránky Pezoldových
3. ↑ Fórum 2000
4. ↑ Adalbert-Stiftung
5. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 25.10. - 26.10.2002
6. ↑ http://www.karelschwarzenberg.cz/zprava-spolecnosti-kroll-k-setreni-majetku-j-cunka.html Zpráva společnosti Kroll k šetření majetku J. Čunka
7. ↑ Poslanci žádají po Schwarzenbergovi vysvětlení tajemného setkání. Nám už ho dal IDNES.cz, Adam B. Bartoš, 14.6.2008.

[editovat] Bibliografie

• Barbara Tóth: Karl von Schwarzenberg. Die Biographie. (Karel Schwarzenberg. Biografie.), Carl Ueberreuter, Vídeň 2005 ISBN 3-8000-7119-3, německy

[editovat] Související odkazy

• Schwarzenbergové

[editovat] Externí odkazy

• (cs)(en) Oficiální internetové stránky
• (cs) Vláda ČR - Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí
• (cs) Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Ministr Karel Schwarzenberg
• (cs) ČSÚ (volby.cz) - Výsledky voleb do Senátu 2004
• (de) Der Einfluß des Fürsten zu Schwarzenberg auf den politischen Umbruch in der Tschechoslowakei 1989/90 (Vliv knížete ze Schwarzenbergu na politické změny v Československu 1989/90)
• (cs) Iuridictum - Lex Schwarzenberg - zákon, jímž byl konfiskován majetek hlubocké větve rodu
• (cs) Hospodářské noviny - Karel Schwarzenberg: I já jsem byl donucen ke korupci (14.4.2006)

Představitel knížecího rodu Schwarzenbergů (jako Karel VII.)
Předchůdce: Josef III.	od 1979 Karel Schwarzenberg	Nástupce: —

Senátor za obvod Praha 6
Předchůdce: Jan Ruml	od 2004 Karel Schwarzenberg	Nástupce: —