Pleso

Pleso je označení pro ledovcové jezero v Tatrách na Slovensku. V Polsku se označují staw, což je ale označení pro jakékoli jezírko.

Statistika a charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Ve slovenských Vysokých a Západních Tatrách je 87 ples, v polských 48 ples, v Nízkých Tatrách 2 plesa. Z tatranských ples je asi 105 trvalých, ostatní mizí na jaře, nejpozději na podzim. Plocha všech 135 ples je téměř 3 km² a celkový objem je asi 12 mil. m³.

Největší a nejhlubší je na Slovensku Veľké Hincovo pleso (20,08 ha, 53 m)
Nejvýše položené stálé pleso je Modré pleso (0,4 ha, 4,5 m hluboké) ležící pod masivem Malého Ľadového štítu
Nejvýše položené nestálé pleso je Baranie pliesko (2 207 m n. m.)
Nejdéle zamrzlým plesem je Vyšné Wahlenbergovo pleso. Na jeho hladině se led udrží až po 270 dní v roce.
Nejníže položené ve Vysokých Tatrách na Slovensku jsou Rakytovské plesá (1 307 m n. m.), resp. Čierne pleso v Batizovské dolině (1 240 m n. m.)
Nejníže položené v Západních Tatrách na Slovensku je Pleso pod Zverovkou (983 m n. m.)
Nejníže položené v Polsku jsou Toporowe Stawy (1 100 m n. m.)
Největší pleso celých Tater je Morskie oko (34,54 - 34,92 ha, hloubka 50,8 m) na polském území Tater.
Nejhlubší pleso celých Tater je Wielki Staw Polski (79,3 m).

Teplota ples (kromě níže položených a mělkých) je i v létě na povrchu maximálně 15 °C. V zimě se na všech plesech vytváří ledová pokrývka tlustá okolo 50 cm. Jako poslední rozmrzají v září Zmrzlé, Zamrznuté či Ľadové pleso. Přítoky ples jsou většinou podpovrchové, některé mají i povrchový přítok např. Popradské pleso. Některé mají i povrchový odtok.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Plesa vznikla během pleistocénního zalednění působením ledovců a po jejich ústupu. Tvoří vodní výplň pánví, které vyhloubily do dna dolin ledovce.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

karová plesa – v nich voda vyplňuje ledovcový kar vyhloubený v kompaktním skalním dně doliny. Tato plesa jsou obvykle hluboká.
hrazená plesa (morénová plesa) - vznikla po roztátí ledovce za jeho čelní, případně bočními morénami, které bránily vodě při odtoku. Tato plesa jsou obvykle málo hluboká a jsou relativně náchylná na zásahy zvenčí. Např. Skalnaté pleso, které je dnes již prakticky vyschlé.
kombinace karového a hrazeného plesa
plesa vzniklá krasovou činností - jediné Tiché pleso (vzniklo zřícením stropu jeskyně)

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Plesa postupně zanáší horninový materiál, který se do nich dostane při srážkách (příklad bývalého Lievikového plesa). Jinou možností je u níže položených ples zánik vegetací, nejčastěji rašelinou (příklad bývalého Slepého plesa). Další možnost je u morénových ples porušení těsnosti morény, za kterou se pleso nachází (příklad v minulosti asi největšího tatranského plesa, po kterém zůstala asi 60-hektarová pánev Christlovej s rašeliništi a jimi protékající Studený potok).

Význam[editovat | editovat zdroj]

Plesa zadržují vodu a vyrovnávají povrchový i podpovrchový odtok. Čistota vody je vysoká. Proto mají důležitý vodohospodářsky význam jako zásobárna vysoce kvalitní pitné vody.

Největší slovenská plesa[editovat | editovat zdroj]

Pořadí	Název	Plocha (ha)	Nad.výška (m n. m.)	Hloubka (m)
1.	Veľké Hincovo pleso	20,08	1 946	53,0
2.	Štrbské pleso	19,76	1346	20,0
3.	Nižné Temnosmrečianské pleso	12,00	1677	38,0
4.	Vyšné Bielovodské Žabie pleso	9,56	1699	24,3
5.	Popradské pleso	6,88	1494	17,0
6.	Vyšné Temnosmrečianské pleso	5,55	1725	19,0
7.	Nižné Terianské pleso	5,47	1940	47,2
8.	Vyšné Wahlenbergovo pleso	5,18	2154	20,0
9.	Zelené Krivánske pleso	5,16	2013	23,1
10.	Nižné Bielovodské Žabie pleso	4,65	1675	20,2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu pleso na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo pleso ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Pleso v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
(slovensky) Vysoké Tatry info, Plesá
časopis Treking, Za tatranskými plesy (Otakar Brandos) (číslo 4/2003) - ISSN 1214-1682