Gustaf Lundberg
| Gustaf Lundberg | |
|---|---|
 Autoportrét od Gustafa Lundberga (kopie od Jacoba Björcka) | |
| Narození | 17. srpna 1695 Stockholm,  Švédsko |
| Úmrtí | 18. března 1786 (ve věku 90 let) Stockholm, Švédsko |
| Místo pohřbení | Starý uppsalský hřbitov |
| Povolání | malíř a umělec |
| Významná díla | Portrét mladé dámy Baronka Ulrika Maria Sparreová, rozená Tessinová Portrét hraběte Carla Gustafa Tessina |
| Mecenáš | Carl Gustaf Tessin |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustaf Lundberg (17. srpna 1695, Stockholm – 18. března 1786, Stockholm) byl švédský rokokový pastelista a portrétista. Vyučil se a pracoval v Paříži a později byl jmenován dvorním portrétistou ve Stockholmu.[1]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Lundberg se narodil ve Stockholmu ve Švédsku jako syn královského kuchaře Gustafa Lundberga a jeho manželky Sabiny Richterové, do jejichž rodiny patřili úspěšní umělci. V mladém věku osiřel a vychovával ho jeho dědeček Fredrik Richter, který byl zlatníkem. Lundberg se v roce 1712 vyučil u německo-švédského malíře Davida von Kraffta (1655–1724).[1][2]
V roce 1717 odcestoval do Paříže, kde studoval u Hyacinthe Rigauda (1659–1743), Nicolase de Largillière (1656–1746) a Jean-Françoise de Troy (1679–1752). Největší vliv na něj však měla benátská malířka Rosalba Carriera (1675–1757), která žila v letech 1720 až 1721 v Paříži.[3]
Lundberg se etabloval jako jeden z předních portrétistů Paříže. Maloval Ludvíka XV., jeho manželku Marii Leszczyńskou, královniny rodiče, sesazeného krále Stanislava I. Leszczyńského a jeho manželku Kateřinu Opalinskou. Stanislavovi dal lekce malby pastelem. Namaloval mnoho Švédů navštěvujících Paříž a spřátelil se s hrabětem Carlem Gustafem Tessinem (1695–1770), švédským velvyslancem, sběratelem umění a členem slavné rodiny architektů, který ho nechal pobývat ve svém paláci. Kromě mnoha portrétů francouzské a švédské aristokracie je známý svými obrazy kolegů, francouzských rokokových umělců Charlese-Josepha Natoira (1700–1777) a Françoise Bouchera (1703–1770).[1][4]
V roce 1741 byl zvolen členem Královské akademie malířství a sochařství (Académie royale de peinture et de sculpture). Jeho popularita však brzy poté začala klesat. V průběhu roku 1745 cestoval po Španělsku a Portugalsku. Chvíli pobýval v Madridu, kde namaloval dceru Ludvíka XV. Luisu Alžbětu, která byla provdána za Filipa, syna krále Filipa V.[1][4]
Na podzim roku 1745 se vrátil do Švédska. Jako již úspěšný umělec se ve Švédsku rychle prosadil jako přední rokokový malíř. Díky přátelství s Carlem Gustafem Tessinem byl brzy představen na švédském královském dvoře. V roce 1750 byl jmenován dvorním portrétistou (hovkonterfejare). Namaloval mnoho portrétů korunního prince, pozdějšího krále Gustava III. Ke konci své kariéry namaloval v roce 1779 portrét mladého korunního prince Gustava Adolfa. Zemřel v roce 1786 ve Stockholmu a byl pohřben na uppsalském starém hřbitově.[1][4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Marie Anna Bourbonská, 1720 -
Ludvík XV., konec 30. let 18. století -
François Boucher, 1741 -
Charles-Joseph Natoire, 1741 -
Luisa Ulrika Pruská, 1745–1746 -
Adolf I. Fridrich, 1750 -
Gustav III. Švédský, asi 1750 -
Juliana Dorotea Hencková, 50. léta 18. století -
Hrabě Henning Adolf Gyllenborg, 50. léta 18. století -
Herman Petersen, okolo roku 1760 -
Hrabě Carl Gustaf Tessin,1760 -
Gustav Badin, 1775 -
Nils Brahe, 50. léta 18. století -
Per Brahe, 1747–1749
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustaf Lundberg na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Gustaf Lundberg - Svenskt Biografiskt Lexikon. sok.riksarkivet.se [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
- ↑ David Krafft, von - Svenskt Biografiskt Lexikon. sok.riksarkivet.se [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Rosalba Carriera | Artist Profile [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c 1377-1378 (Nordisk familjebok / Uggleupplagan. 16. Lee - Luvua). runeberg.org [online]. 1912 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (švédsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BROWN, Carolina; LAINE, Merit. Gustaf Lundberg 1695-1786. [s.l.]: [s.n.], 2006. 240 s. ISBN 917100727X. (švédsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustaf Lundberg na Wikimedia Commons
