Hermína Laukotová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hermína Laukotová
Hermína Laukotová
Hermína Laukotová
Narození24. ledna 1853
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. ledna 1931 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánímalířka, grafička a učitelka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hermína Laukotová při práci

Hermína Laukotová, křtěná Hermína Cecílie Josefa (24. ledna 1853 Praha[1] – 17. ledna 1931 Praha[2]), byla česká malířka, grafička a pedagožka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Praze v rodině zubního lékaře a chirurga Josefa Laukoty a jeho manželky Antonie, dcery Josefa Riedla, zakladatele slavné sklářské huti v Antonínově údolí[3]. Již od mládí projevovala značný výtvarný talent. Rodinné a finanční zázemí jí umožnilo široké vzdělání v malířském oboru a otevřelo možnost studijních cest do zahraničí. První výtvarné vzdělání absolvovala v pražském ateliéru malíře Karla Javůrka, kde se jí dostalo dobrých malířských základů. Později navštěvovala soukromé hodiny v ateliéru Javůrkovy žačky Jenny Schermaulové[4]. Další školení získala v soukromých hodinách u malíře Jana Adolfa Brandejse. Kolem roku 1882 odešla do Paříže, kde absolvovala školení v grafických technikách u Gustava Reyniera. V roce 1884 odešla studovat do Antverp, kde se školila u Charlese Verlata (1824–1890). Během pobytu v Belgii zachycovala na svých obrazech především mořská pobřeží, marinu, přístavy a navštívila také Fríské ostrovy a ostrov Amrum. V letech 1885-1887 pobývala v Mnichově, kde studovala malbu na dámské malířské akademii u Ludviga Hertericha (1856-1932). Následně pokračovala ve studiu u Doris Raabové (1851-1899), u které se školila v technice leptu.

Od roku 1887 Hermína Laukotová opět působila v Praze; ve Vojtěšské ulici založila v devadesátých letech vlastní dámskou malířskou a grafickou školu Deutsche Kunstübungsstätte für Frauen; své vyučování ukončila v prosinci roku 1909 ze zdravotních důvodů a předala vedení dobře zavedené školy grafikovi Augustovi Brömseovi, dále tam vyučovali architekt Adolf Foehr a dvě malířky, paní Lili Gödlová-Brandhuberová a slečna Johanna Funkeová[5]. Své žačky vyučovala portrétu a lidské figuře podle živých modelů, které bylo pro ženy v této době stále ještě problematické veřejně zajistit. Její výuka byla někdy označována za „figurální kurz“, ale vyučovala se také malba zátiší, květin a dekorativní kreslení, zejména ornamentu. Shromáždila kolem sebe umělkyně, kterým tehdy nebylo umožněno navštěvovat studium aktu na Pražské akademii. Mezi její žačky patřily např. Berta Liebscherová- Havlíčková[6], její pokračovatelka Lili Gödlová-Brandhuberová, Emilie Krostová[7], Marie Gardavská, Emilie Nevrlá[8], Anna Sequensová[9] a mnoho dalších.

V roce 1888 se ve Vídni zdokonalovala v grafických technikách. Intenzivně navštěvovala soukromý kurz u mědirytce Williama Ungera (1847-1932) a krátce se školila i u profesora Johanna Leonarda Raaba (1825-1899). Během života podnikala cesty především po belgických, holandských a německých městech. Navštěvovala rovněž česká města, například v roce 1892 zavítala do Českého Krumlova.

Spolky a výstavy[editovat | editovat zdroj]

Své obrazy vystavovala na výstavách Krasoumná jednoty v Praze, zpočátku pod jménem Jan Textor. Významně se podílela na spolkovém životě německých malířek v Čechách i ve Vídni: od roku 1904 byla členkou svazu Dürer v sekci umělkyň spolku "Verein deutscher Malerinnen in Böhmen" se sídlem v Praze, a ve "Vereinigung der bildenden Künstlerinnen Österreichs" ve Vídni,[10], s nimiž vystavovala své práce. Nikdy se neprovdala a celý život zasvětila umění.

Hrobka rodiny Laukotovy na Olšanských hřbitovech

Hermína Laukotová zemřela v noci ze soboty na neděli 17. ledna 1931 ve svém domě v Kateřinské ulici na Novém Městě pražském. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Dívka mezi květinami
    Dívka mezi květinami
  • Sedící muž (1887)
    Sedící muž (1887)
  • Dešťová přeháňka (1899)
    Dešťová přeháňka (1899)
  • Zátiší s kyticí
    Zátiší s kyticí
  • Umírající malíř
    Umírající malíř
  • V parku (olej na plátně) datováno 1905
    V parku (olej na plátně) datováno 1905

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z5, s. 133
  3. ↑ Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Laukota, Joseph *1809 s rodinou (otec Hermíny Laukotové)
  4. ↑ Informační systém abART:Schermaulová Jenny
  5. ↑ Inzerce deníku Bohemia ze dne 25.12.1909, č. 355, s. 12
  6. ↑ Informační systém abART: Liebscherová Havlíčková Berta
  7. ↑ Informační systém abART: Krostová Emilie
  8. ↑ Informační systém abART: Nevrlá Emilie
  9. ↑ Informační systém abART: Sequensová Anna
  10. ↑ Julie M. Johnson: The Memory Factory: The Forgotten Women Artists of Vienna 1900. Purdue University Press, Indiana 2012, s. 290, pozn. 147

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, I. díl. Praha 1949
  • Michaela Holá: Verein deutscher Malerinnen in Böhmen a historie německých ženských uměleckých spolků od 60. let 19. století do konce II. světové války. Bakalářská diplomová práce, Univerzita Palackého Olomouc 2010. Dostupné online [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hermína_Laukotová&oldid=23817054“