Secretin

Sekretin je peptid produkovaný S-buňkami duodena v Lieberkühnových kryptách. Jeho hlavním úkolem je regulace pH obsahu dvanáctníku. Mechanismem je vliv na sekreci žaludečního HCl a bikarbonátu, který funguje jako pufr. Sekretin byl první objevený hormon.

Stimulace sekrece

Sekretin je secernován jako odpověď na nízké pH chymu v dvanáctníku. Toto nízké pH vzniká po příjmu kyseliny chlorovodíkové ze žaludku. Samotný sekretin je aktivní formou prosekretinu.

Funkce

Sekretin stimuluje sekreci bikarbonátu v

• jaterních buňkách produkujících žluč
• epitelu ductus pancreaticus (stimuluje nejenom produkci bikarbonátu, ale celkově množství jeho vodného roztoku)
• Brunnerových žlázách duodena. .

Sekretin také potencuje účinek cholecystokininu. Má také trofické účinky na pankreas. Po příjmu glukosy spouští vylučování insulinu do krve, čímž normalizuje hodnotu glykémie.

Snižuje sekreci žaludeční šťávy: Inhibuje vyplavování gastrinu z G-buněk žaludku do krve, což pomáhá zvyšovat pH chymu vstupujícího do dvanáctníku ze žaludku. Ve dvanáctníku neutrální pH méně poškozuje místní buňky, především ale neutrální pH (nebo pH blízké 7) je podmínkou pro duodenální trávení, protože trávicí enzymy pracující v duodenu jako např. pankreatická amylasa a pankreatická lipasa) mají pH optimum při neutrálním pH.

Struktura

Sekretin je peptidický hormon složen z 27 aminokyselina, z nichž 14 je shodných s těmi obsaženými v glukagonu.

Historie objevu

V roce 1902 William Bayliss a Ernest Starling studovaly nervové vlivy postihující proces trávení. Tehdy bylo známo, že pankreas secernuje svou trávicí šťávu do dvanáctníku v reakci na příjem potravy do dvanáctníku. Bayliss a Starling objevili nezávislost této činnosti na nervové soustavě. Sekrece pankreatické šťávy totiž probíhala i po přestřihnutí nervů vedoucích do pankreatu. Uvědomili si, že jistá chemická látka produkovaná sliznicí tenkého střeva stimuluje slinivku břišní, do které se dostává krevním oběhem. Tuto chemickou látku pojmenovali sekretin. Sekretin byl tedy první "chemický posel", který byl objeven. Později byl pro tento druh chemické látky přijat termín hormon, navržený Baylissem v roce 1905.